V Pillow měníme svět pojištění k lepšímu a vytváříme férové produkty pro klienty i jejich poradce. Mnoho novinek a inovací jsme přinesli v Česku jako první a často i jako jediní. I proto dostáváme hodně dotazů od novinářů. Naposledy přišla prosba z odborného časopisu pro finanční poradce. Dotaz zněl: co nás čeká v dalších letech v pojištění vozidel. Tady je naše odpověd.
Pojištění vozidel patří do skupiny jednodušších pojistných produktů, povinné ručení bývá často uváděno jako příklad komoditního produktu. Mělo by se tedy jednat o velmi nudný produkt, realita je ale jiná. Snad ještě nikdy v minulosti od demonopolizace nedocházelo k tak mnoha inovacím a změnám. Podívejme se na některé z nich.
1. Srovnávač: nutný nástroj poradce
Ještě před 5 lety musel pojišťovací zprostředkovatel při hledání nejlepšího řešení pro klienta použít více než 10 kalkulaček jednotlivých pojišťoven a v každé zadat stejné informace. Složitost byla nejen „na vstupu“, ale i „na výstupu“. Poradce musel znát jednotlivé balíčky a doplňková pojištění – názvy a obsahy nejsou a nikdy nebudou standardizované. To vše je ale minulostí a dnes platí: pokud poradce nemá k dispozici srovnávač, nemůže dělat svou práci buď kvalitně (počítá nabídku jen pro vybrané pojistitele) anebo efektivně (ztrácí svůj drahý čas násobným výpočtem).
Vytvoření a zejména správa srovnávače (spočívající v pravidelné aktualizaci produktů) je finančně neskutečně náročná. Pouze velké poradenské společnosti si mohou dovolit financovat své vlastní srovnávače, menší využívají nabídky pronájmu řešení od specializovaných IT firem. Jednotlivé srovnávače se liší, a ne všechny nabízí stejný komfort pro poradce. Mezi hlavní rozdíly mezi srovnávači patří:
- Zastoupení pojišťoven. Aktuálně je k dispozici nabídka pojištění vozidel od 12 společností. Poradce by měl mít k dispozici kompletní nabídku a používat srovnávač, který si umí „povídat“ se všemi pojišťovnami. Někdy dochází k situaci, že srovnávač umí modelovat danou pojišťovnu, ale pojišťovací zprostředkovatel pro své vázané zástupce některé pojistitele nespustí a omezuje tak nezávislost poradenství dané společnosti.
- Možnost konfigurace havarijního pojištění. Některé srovnávače stále neumožňují nastavit požadované havarijní krytí v dělení na základní situace (dopravní nehoda, vandalismus, živel, střet se zvířetem, krádež vozu) a ustrnuli v době all-risk a mini-risk. Dodavatelé těchto řešení by měli c nejdříve dodělat možnost konfigurace jinak riskují ztrátu svých partnerů.
- Kategorie vozidel. Ne vždy dokáže srovnávač spočítat cenu pro všechny kategorie vozidel. Zatímco osobní vozidla (N1, M1) a motorky jsou standardem, ostatní někdy schází.
- Konfigurace doplňků. Ne vždy je možné pro vybranou nabídku nastavit individuálně například jiné asistenční služby, přidat právní pomoc nebo jiné doplňkové pojištění. Nejlepší srovnávače umožňují upravit vybranou nabídku ve stejném rozsahu jako umí interní sjednávač dané pojišťovny.
2. Produkt: konfigurace, asistence, podmínky
Nová pojistná rizika se v dalších letech neobjeví, to ale neznamená, že nedojde k produktovým změnám. Sjednávače a analýza potřeb povedou k jedinému: zmizí balíčky havarijního pojištění. Nejsou schopny na 100 % vyhovět požadovanému nastavení pojištění. Je překvapivé, že k dnešnímu dni pouze 2 z 12 produktů na trhu dokáží přesně poskládat požadovaný rozsah pojistného krytí. A nepřidávat nic zbytečného navíc.
Největší produktové změny se budou muset odehrát v asistenčních službách. Varianty asistencí, které obsahují finanční limit, začnou být považovány za rizikové – klient musí doplatit vše nad limit z vlastní kapsy. Pokud asistenční zásah ve formě odtahu o víkendu v noci stojí přes 5 000 Kč, je zřejmé, že limit 2 500 Kč je zcela mimo realitu. Poradci a klienti budou preferovat limit daný kilometry nebo neomezený limit. I v levnějším kilometrovém limitu (např. odtah 50 km v ceně) má klient jistotu, že paušální platbu za příjezd odtahového vozidla a případné vyproštění, pokryje zcela pojišťovna.
Zjednodušení podmínek se nebude týkat pouze asistence, ale celého produktu. Bude ubývat výluk a nesmyslných povinností pro klienty. Nejkratší pojistné podmínky včetně pojistné smlouvy mají nyní 10 stránek, naopak nejdelší jsou na 99 stran. Žádný poradce nechce nabízet pojištění, kterému sám nerozumí a jehož pojistné podmínky v životě nečetl.
3. Procesy: digitalizace i bez pandemie
Někdy se hovoří o tom, že současná pandemie spustila digitalizaci produktů a procesů. Není to pravda, všechny pojišťovny optimalizovali své procesy již dříve, pandemie pouze přidala další důvod. Nejlepší produkty v současnosti nabízí 99 % digitalizaci, zbývající 1 % je nutnost zasílat zelenou/bílou kartu v tištěné podobě klientům. Vše ostatní může probíhat digitálně.
- Sjednání: akceptace zaplacením je převažujícím způsobem uzavření pojistné smlouvy. Některé pojišťovny už podpisovou variantu vůbec nenabízí.
- Komunikace: podobně jako v bankovnictví, nové digitální pojišťovny neuzavřou pojištění klientovi, pokud nemá e-mail. Důvodem je, že všechna komunikace je zasílána pouze elektronicky nebo je dostupná v klientském portálu.
- Vstupní prohlídka: nafocení vozidla klientem v aplikaci pojišťovny nabízí již 4 pojišťovny. Pro klienty se jedná o úsporu času, pro pojišťovnu o úsporu nákladů, která se promítá do nižší ceny pojištění.
- Prohlídka škody: již před pandemií jeden z českých samostatných likvidátorů pojistných událostí vyvinul vlastní řešení pro prohlídku škod na dálku. Během pandemie podobný nástroj nabídli i interní týmy likvidace některých pojistitelů.
4. Cena: segmentace došla ke kilometrům
Rizikovost a tedy cena pojištění vozidla (POV i HAV) závisí na vozidle, řidiči a reálném užívání vozidla. Zatímco údaje o vozidle jsou jednoznačně daná, řidiče pojišťovny neznají. Osobu řidiče tak musí ztotožňovat s pojistníkem (výjimečně s provozovatelem) s možnou korekcí – přirážkou v případě, že osoba pojistníka a je jiná než osoba provozovatele. U užívání vozidla se až do nedávné minulosti v Česku sbíral způsob užití (běžné, taxi, …) a místo užití. To se ztotožňuje s místem bydliště pojistníka (případně provozovatele). Pojišťovna tak věděla „K ČEMU“ se vůz používá a „KDE“ se používá. Scházela podstatná informace pro výpočet rizika – „JAK MOC“ se vůz používá.
Moderní technologie umožňují pojišťovnám získávat informace i o intenzitě použití, tedy o počtu najetých kilometrů. Protože neexistují oficiální seznamy pojistitelů, které ve výpočtu výše pojistného zohledňují i kilometry, lze alespoň pomocí Googlu sestavit seznam pro Evropu a USA. Přehled je v samostatném článku zde: Česko evropskou jedničkou v pojištění dle kilometrů.
Je vidět, že Česko vzhledem k počtu svých obyvatel má největší nabídku pojištění dle ujetých kilometrů. Nabídka je široká, každá z pojišťoven nabízí trochu jiný přístup: Uniqa instaluje zařízení do vozidla, Allianz sází na focení a balíčkový produkt (4 varianty) a Pillow také fotí, ale produkt je flexibilní bez balíčků.
5. Pojištění za 10 let
Již dnes lze snadno odhadnout, kam bude směřovat vývoj pojištění v dalších letech. Stačí si pouze uvědomit, že základem všeho je dlouhodobá snaha pojišťoven co nejlépe spočítat riziko a podle něj stanovit cenu. Výše byly uvedeny tři oblasti, které rozhodují o riziku.
Vozidlo. Na první pohled není co zpřesňovat, informace o vozidle má pojišťovna k dispozici již dnes. Ve skutečnosti jsou ale omezené. Pokud by stát zavedl povinnou digitální „občanku“ každého vozidla, bude možné stanovit cenu ještě lépe. Majitel nového vozidla by měl k dispozici v elektronické podobě soubor popisující kompletně jeho vozidlo, tedy včetně všech asistentů a vybavení, ale i servisních kontrol a prodělaných oprav. Tento soubor by mohl při sjednání na jedno kliknutí poskytnout pojistiteli místo zadávání údajů jako dnes a pojistitel by spočítal cenu i s přihlédnutím k bezpečnostní výbavě. Senzory pro couvání? Hlídač jízdy v jízdním pruhu? Autopilot určité generace? To vše jsou důvody pro udělení slevy.
Řidič. Současný systém, kdy povinné ručení je na vozidlo a ne na řidiče, neumožňuje dobře stanovit cenu pojištění. Bylo by ale mylné se domnívat, že dojde ke změně, setrvačnost a neochota ke změně bude silná. Změna tak spíše přijde z trochu jiné strany. Nová vozidla budou časem vybavena systémem, kdy pojistitel bude schopen získat informaci, kdo dané vozidlo řídí. Na další rok pak bude moci stanovit pojistné pro vozidlo k tomu, jak často ho řídila osoba, kterou zná (dokáže k ní dohledat bonusy a malusy v databázi ČKP) nebo anonymní osoba (nezná bezeškodní průběh) anebo vozidlo bylo řízeno autonomně. A v případě lidských řidičů se nebude muset pojistitel spoléhat pouze na historii, ale z jízdních dat určí styl jízdy a tedy rizikovost (pojištění PHYD – Pay How You Drive).
Užití. U nových (connected) vozidel již nebude muset klient fotit a hlásit stav tachometru, auto to udělá za něj. A díky novým technologiím se nejspíš dočkáme i produktů, které kromě kilometrů (Pay Per Mile) v ceně lépe zohlední skutečné místo, kde vozidlo jezdí (město, vesnice, dálnice), období i čas ve kterém vozidlo jezdí (dopravní špička ve městě, noc, léto, zima …) a další, často překvapivé, parametry (jaká hudba a jak hlasitě při jízdě hraje).
