Ti z vás, kteří se více zaobírají právem souvisejícím s pojištěním, již určitě narazili na termín „prevenční povinnost“. Co se za ním skrývá a proč je to v pojištění důležité, se dozvíte na následujících řádcích.
Kde se povinnost bere
Slovo prevence se do češtiny dostalo z latiny. Konkrétně vzniklo z latinského slova praevenire, což můžeme přeložit jako předcházet. Předcházet lze lecčemus, nejznámější je asi prevence zdravotní. Pro pojištění je ale nejdůležitější povinnost předcházet škodám.
Už pojistné podmínky Obnoveného pojištění proti škodám z ohně, které vydal První český C. K. privilegovaný ústav ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití v roce 1906, obsahují různé důležité povinnosti pro předcházení škodám, zatím těm vlastním: „Vypukne-li požár, pojištěnec musí všecko činiti, co by ve svůj prospěch podnikl, kdyby nebyl pojištěn, zejména jest povinen, když nebezpečí jest blízko, zachrániti pokud možno pojištěné předměty a starati se o jich bezpečnost. Vynášeti smí se jen za největšího nebezpečenství a nikdy proti vůli přítomného snad plnomocníka ústavu. Sklo, porculán a jiné křehké a snadno porušitelné věci smějí se jen tenkráte vynášeti, když by samy už měly býti zachváceny ohněm.“
Později se povinnost předcházet škodám objevila i v občanském zákoníku z roku 1964, konkrétně v § 415: „Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“ Tento občanský zákoník vznikl za hlubokého socialismu, a tak smyslem prevenční povinnosti bylo zajistit, aby nedocházelo ke společensky nežádoucímu poškozování zdraví a majetku. Proto byla každému občanovi udělena povinnost počínat si tak, aby bylo zabráněno škodám na zdraví a majetku a aby nedocházelo k neoprávněnému majetkovému prospěchu jednotlivce na úkor společnosti nebo spoluobčanů. Zde se již nejedná jen o ochranu vlastního majetku, ale o povinnost chránit veškeré statky.
Jenže, pokud bychom tuto povinnost dotáhli ad absurdum, pojišťovny by především z pojištění odpovědnosti takřka nemusely nic platit. Přejel jste někoho na kole? Nesplnil jste svou zákonnou povinnost, takže nic neplníme.
Současná právní úprava
Toho si byli vědomi i zákonodárci při přípravě nového občanského zákoníku platného od roku 2012. V důvodové zprávě sami uvádějí: „Příliš široké vymezení v dosavadním § 415 platného občanského zákoníku vede v praxi k nepředvídatelným efektům a vnáší do soukromých poměrů prvek nejistoty.“ Proto nevyhovující § 415 nahradili novým § 2900: „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“
Nová formulace přináší oproti té staré řadu změn:
- nechrání majetek jako takový, je omezená na právní statky jiného,
- prevenční povinnost není neomezená a nezavádí nové normy ochrany, pouze aplikuje již existující normy, aplikaci musí vyžadovat okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života,
- není novou samostatnou deliktní podstatou,
- aplikuje se jen tehdy, pokud se na posuzované jednání nedá použít jiná konkrétní právní úprava,
- omezuje se pouze na konání, nikoli opomenutí.
Několik příkladů
Kdy se tedy prevenční povinnost použije? Krásným příkladem jsou pravidla lyžování FIS (Fédération Internationale de Ski, Mezinárodní lyžařská federace). V zákoně je nenajdete, ale jejich použití na sjezdovkách je mezi lyžaři očekávané. Například pravidlo 4. o předjíždění zabraňuje srážkám: „Předjíždět se může ze shora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.“
Pokud budete předjíždět nebezpečně a někoho při tom zraníte, může se vám stát, že právě v tomto případě zafunguje § 2900 a pojišťovna vám z pojištění odpovědnosti nic nevyplatí, jelikož jste porušil právě prevenční povinnost. Právě takto posoudil situaci nejvyšší soud v roce 2018 ve svém rozhodnutí 8 Tdo 1372/2018.
Zajímavě k prevenční povinnosti přistoupily soudy v kauze požáru Průmyslového paláce na Výstavišti v Praze z roku 2008. Tehdy se řešilo, zda nepojištění věcí, které sloužily k realizaci výstavy, před zničením požárem, znamená samo o sobě porušení preventivní povinnosti. Soudy se zamyslely a poté v judikátu 1 Cmo 303/2013-166 vyhlásily, že není. Účastníci si měly tuto povinnost dohodnout ve smlouvě, potom by se řešilo porušení smluvní povinnosti. Nicméně pod prevenční povinnost neuzavření pojištění podřadit možné není.
Když prevenční povinnost laicky shrneme, neříká nám nic jiného než to, že při svém konání se máme chovat podle pravidel (i když nejsou zákonná) tak, abychom nikomu neubližovali. Není to tedy nic nového pod sluncem ani klacek pro pojišťovny, ale jen zhmotnění určitého morálního principu, podle kterého bychom měli žít i bez zákonů.
Zdroje:
- pojistné podmínky Obnoveného pojištění proti škodám z ohně, První český C. K. privilegovaný ústav ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití, 1906,
- diplomová práce Prevence v občanském zákoníku, Ivana Medunová, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, akademický rok 2014/2015,
- seminář advokátní kanceláře JŠK, Eliška Šimonová, Co by likvidátorovi utéci nemělo aneb pojďme se podívat na některé skutkové podstaty odpovědnosti zblízka, 6. října 2022
- https://www.horskasluzba.cz/cz/aktualni-informace/informace-a-pravidla/10-pravidel-fis-pro-chovani-na-sjezdovych-tratich
