Polštářové pojištění majetku v uplynulém roce zaznamenalo fantastický nárůst popularity mezi klienty i zprostředkovateli, který se promítl do nejvyššího relativního růstu mezi obdobnými produkty. Důvodem je nejen výhodná cena a skládačková konstrukce pojištění, ale zejména velmi široký rozsah pojištěných situací. Zahrnuté jsou i „podvodní“ škody.
Jak „podvodní“ škody rozdělit
„Podvodní“ škody, tedy ty, které vzniknou tím, že pojištěný majetek se dostane pod vodu, vznikají přitečením vody na místo pojištění (vs. podvodné škody, které vznikají podvodem). Odkud se voda vezme?
Na jednoduchou otázku je mnoho odpovědí a podle nich pojišťovny vybírají, z kterého rizika se bude škoda proplácet. Kvalifikace je velmi důležitá, protože od pojistného rizika se odvíjí mnohé parametry pojištění, od výluk, přes sublimity, až po spoluúčasti. Pojďme se tedy na vodu podívat blíže.
Voda z vnitřních zdrojů
Voda z prasklé trubky nebo z na ní připojených vodovodních zařízení, to jsou klasické „vodovodky“. Jde o úplně nejvíc nejčastější škodu z pojištění majetku. Od určité doby bývá součástí i nesprávná funkce spriklerů, tedy že vám vestavěné hasicí zařízení omylem osprchuje byt (pokud to není omylem, jde o součást krytí požáru). U naprosté většiny pojišťoven (včetně Pillow) je pojištění vodovodních škod v základu, tedy nejde se bez něj vůbec pojistit.
Voda z nádrží, tedy z objektů, které nejsou připojené na vodovod nebo které mají volnou hladinu, může mít odlišné krytí. Nejčastěji jde o akvária, ale v domech klientů najdeme i mnohé další, od expanzních nádrží u starších topení, přes vodní lůžka, vířivky, až po vnitřní bazény. Krytí těchto případů spadá také většinou do kategorie vodovodní škody, není to ale pravidlem. Zvláště u starších smluv může být jejich pojištění samostatným rizikem. V konkrétních podmínkách pojišťovny je pak třeba vždy dohledat, od jakého objemu jsou nádrže kryté. Pillow třeba umí pojistit libovolné akvárium, u jiných pojišťoven narazíte na spodní limit 25 nebo 50 litrů. Druhým parametrem je rozlišení nádrží. Někdo pojistí jen akvárko, Pillow pojišťovna jakoukoli nádrž.
Voda může přijít také odpadními trubkami, tedy jde o vystoupnutí vody z kanalizace. Místo toho, aby trubka vodu odváděla, nějakou vám do bytu dodá. A že není většinou z nejčistších, si nemusíme zdůrazňovat. U tohoto krytí pojišťovny často řeší důvod vystoupnutí. Pokud je příčinou povodeň nebo záplava, o kterých si budeme povídat za chvíli, bývá toto riziko často pojištěné s nimi. Ostatní důvody se pak pojišťují zvlášť nebo v rámci vodovodních škod. Přesně tak to má i Pillow. Pozor, na trhu jsou stále pojistitelé, kteří nepojistí libovolnou příčinu vystoupnutí, ale třeba jen zahlcení venkovní kanalizace srážkami, jiní naopak pojišťují vystoupnutí jen ze splaškové, a nikoli dešťové kanalizace.
Voda zvenku
Pokud voda padá přímo z nebe (tedy déšť a sníh) a pak zatéká do pojištěného majetku, jedná se o tzv. pojištění atmosférických srážek. Pillow pojišťovna ho má již v základním modulu pojištění, tedy v polštáři Základní a vodovodní škody. Toto pojištění mívá často sublimit (u Pillow 100 000 Kč).
Další možností je voda z řeky, která vystoupla z břehů. Tomuto riziku se říká nepřekvapivě povodeň. Jeho specifikem bývá speciální spoluúčast u starších pojistných produktů (u Pillow je stejná jako pro ostatní rizika) a tzv. povodňové zóny. Sami to možná znáte – „to máte ve čtyřce, to vám nikdo nepojistí“. Čtyři povodňové zóny vyplývají z modelu, který používá většina pojišťoven pro hodnocení rizika povodní. Pillow zvolila jiný přístup. Žádné povodňové zóny u ní nenajdete, cenu za krytí spočítá pro libovolné místo. Rizikový model obelhat nelze, a proto pro domy na břehu řek může pojistné vyjít i ve statisících. Výhodou je, že mnoho míst v takzvané čtvrté zóně, se kterou většina trhu nedovede pracovat, Pillow pojistí se zvýšeným pojistným odpovídajícím riziku.
Dalším krytím je pojištění záplav. Toto pojištění je velmi podobné povodním (spoluúčasti, zóny) a všechny pojišťovny ho nabízení společně s nimi. Odkud se voda bere při záplavách? Možností je více:
- z míst, kde normálně nic neteče – tedy po dešti vznikne na poli nový potok, který vám na zahrádku a do domu přinese nejen nějaké to obilí, ale i hodně bahna; tomuto typu záplav se říká pluviální,
- z nového jezera – když bude hodně pršet nebo tát, souvislá vodní hladina se může objevit i na nečekaných místech. Nové jezírko se tak vytvoří třeba na dvorku nebo na ploché střeše domu. A pokud voda z něj zateče do domu, jde o záplavu. Zde je dobré zdůraznit rozdíl proti pojištění atmosférických srážek – ty jdou vždy přímo. Pokud nejprve vznikne jezírko a až to se pak přelije do domu, jde o pojištění záplavy.
Pojištění záplav a povodní je specifické tím, že v bytě v pátém patře příliš často nenastává. Proto i většina pojišťoven s balíčkovou nabídkou umožňuje tato rizika nepojistit. U stavebnicových pojištění, jako má Pillow, je volba jen a pouze vhodného krytí samozřejmostí.
Voda se v bytě může objevit i v důsledku zvýšení hladiny spodní vody. Toto riziko pojišťovny příliš často nekryjí. Jednou ze světlých výjimek je Pillow, která umí pojistit zvýšení hladiny spodní vody související prokazatelně s povodní a záplavou.